JKA - Český svaz karate

JKA

Český svaz karate - JKA

Main banner

Banner right

Obsah

Navi menu

Japonská asociace karate:

JKA

Sponzor svazu:



Partneři:

ČUBU Gasshuku MŠMT 100 let sportu

Page

ME JKA 2018 juniorů a seniorů

Zpráva z ME a rozhovor s Janem Drobečkem a Danielem Matouškem

7.4. 2018 proběhlo v srbském městě Niš 23. Mistrovství Evropy JKA. Během jednodenního turnaje, který je pro kategorie junioři/juniorky kata 16-20 let, junioři/juniorky kumite 18-20 let a senioři/seniorky 21 let a více, získali naši reprezentanti celkem 6 cenných kovů (podrobnější výsledky níže). Mezi juniory podal nejlepší výkon Daniel Matoušek, který zvítězil v disciplíně kata jednotlivci. Mezi seniory již po několikáté dosáhl na medailovou příčku Jan Drobeček, a tak jsme oběma závodníkům položili několik otázek.

1. místo Kata junioři individual Matoušek Daniel
1. místo Kata senioři tým Drobeček Jan, Kolek Jakub, Zdobinský Adam
2. místo Kata senioři individual Drobeček Jan
2. místo Kata seniorky tým Košíková Karin, Köppelová Lucie, Masopustová Jarmila
2. místo Kata junioři tým Beneš Daniel, Matoušek Daniel, Novák Tomáš
3. místo Kumite juniorky tým Bosáková Kristýna, Dobrá Martina, Kovářová Klára
5. místo Kata junioři individual Zítko Milan
5. místo Kumite seniorky individual Köppelová Lucie
5. místo Kumite junioři individual Lozsi Marton
5.-6. místo Kata senioři individual Zdobinský Adam
6. místo Kata seniorky individual Košíková Karin
6. místo Kata junioři individual Hána Tomáš
7. místo Kata seniorky individual Havláková Jana
ME JKA 2018 juniorů a seniorů ME JKA 2018 juniorů a seniorů ME JKA 2018 juniorů a seniorů

Rozhovor s Danielem Matouškem

Letos jsi poprvé postoupil do finále kata jednotlivci junioři (16-20 let) a obsadil hned nejvyšší příčku. Jaký z toho máš pocit?

D. Matoušek: Mám obrovskou radost. Jiný pocit ani mít nelze, protože celý turnaj se mi opravdu vydařil a tímto vítězstvím jsem si splnil svůj sen. Navíc jsem původně ani nevěděl, jestli na ME pojedu, protože zde bylo riziko, že mi bude termín ME kolísat s termínem maturity. Tím spíš jsem šťastný, že jsem se turnaje nakonec mohl zúčastnit a že to dopadlo tak skvěle, jak to dopadlo.

Jak ses na turnaj připravoval?

D. Matoušek: Příprava nebyla úplně ideální, protože kvůli maturitě jsem se nemohl naplno věnovat jen tréninkům. Takže jsem se připravoval především se svým kata týmem a individuální příprava šla trochu stranou oproti přípravám před minulými evropskými šampionáty.

Co se ti honilo hlavou, když jsi zjistil, že ses dostal do finále?

D. Matoušek: Jakmile jsem se dozvěděl, že jsem se probojoval do finále, byl můj cíl jediný – získat medaili. Říkal jsem si, že když už jsem tak blízko, tak přeci nemůžu tuhle šanci zahodit.

Jak ses cítil ve finále?

D. Matoušek: Ve finále jsem se cítil opravdu dobře. Jelikož jsem měl s dalšími dvěma závodníky shodnou známku, musel jsem kata předvést znovu a v obou zacvičených kata jsem měl velmi dobrý pocit, takže jsem pak i začal věřit, že bych nakonec mohl vybojovat i ten nejcennější kov.

Jel jsi na ME s tak velkými ambicemi, nebo pro tebe 1. místo bylo spíš milým překvapením?

D. Matoušek: Jak jsem již zmínil, příprava letos nebyla tak intenzivní a nebylo na ni tolik prostoru. Proto jsme se s kluky z týmu rozhodli zaměřit v přípravě na kata tým, protože jsme věděli, že tam máme větší šanci na dobrý výsledek. Dalo by se říci, že jsme na ME do Srbska jeli s cílem získat týmovou medaili. Tím spíš pro mě bylo individuální vítězství velkým a milým překvapením.

ME JKA 2018 juniorů a seniorů

Soutěžil jsi i v disciplíně kata tým junioři, kde se váš tým (Matoušek, Beneš, Novák) také dostal do finále. Jak těžké pro tebe bylo soustředit se na obě disciplíny?

D. Matoušek: Abych pravdu řekl, bylo to poměrně obtížné. Vzhledem k tomu, že eliminace kata týmů byla již v 9 hodin ráno a finále až po 18 hodině, tak se postupně začala dostavovat únava. Navíc skloubit individuální a týmovou přípravu na finále bylo časově, silově i psychicky docela náročné. Přece jen psychické nastavení na individuální a týmový výkon se značně liší a vzhledem k tomu, že jsem to klukům z týmu nechtěl ve finále zkazit, musel jsem v průběhu příprav na finále v hlavě přepínat. A nejvíce mi pak dalo zabrat udržet si čistou hlavu na finále týmů, protože jsem v té době byl již v euforii z individuálního vítězství.

Jak bude vypadat tvoje příprava na ME ESKA, které bude v listopadu?

D. Matoušek: Konkrétní představu o přípravě na ME ESKA ještě nemám, ale rozhodně budu chtít co nejlépe navázat na tento úspěch z ME JKA. Tudíž nehodlám nic podcenit a věřím, že se zvládnu připravit dostatečně kvalitně.

Rozhovor s Janem Drobečkem

Letos jsi skončil na vynikajícím 2. místě. Je to pro tebe úspěch nebo jsi měl ambice na 1. místo?

J. Drobeček: Medaile z jednotlivců se na ME JKA nezískává každý rok, takže to rozhodně považuji za úspěch. Každý rok si dávám za cíl postoupit do TOP8. V osmičce si totiž už volím svoji kata (soutěžní systém - při počtu závodníků větším než 8, cvičí dva závodníci současně rozhodčím vylosovanou kata), bodový systém mi vyhovuje víc a účast v osmičce umím s docela velkou pravděpodobností proměnit i v medaili, což jsem letos znovu prokázal.

Jak ses na ME připravoval?

J. Drobeček: Popravdě jsem se nepřipravoval nějak zvlášť, největší pokrok jsem udělal v uvolnění a zapojení větší práce hrudníku a boků do provedení kata. Tedy převážně jsem pracoval na technické části. Zjevně ale strádám ve fyzické přípravě, což je asi hlavní důvod toho, proč jsem neskončil první. Na trénink sama sebe nezbývá při starostech s vedením oddílu a tréninků svěřenců čas.

Jsi zkušený závodník, měl jsi i přesto na tomto ME trému?

J. Drobeček: Většinou trému moc nemám. Přichází těsně před výkonem, když vstupuju na tatami a odchází s nástupem adrenalinu při samotném výkonu. Takže jsem většinou nervózní asi 15 sekund před kata.

ME JKA 2018 juniorů a seniorů

Od letošního roku jsi asistentem reprezentačního trenéra pro disciplínu kata, jak hodnotíš výkony ostatních reprezentantů? U koho vidíš do budoucna potenciál a kdo tě na letošním ME svým výkonem překvapil?

J. Drobeček: Přiznám se, že jsem nestíhal zároveň soutěžit a také vnímat výkony ostatních. Co se týče výsledků, tak si myslím, že můžeme být rozhodně spokojeni. V mužích i v ženách 2 zástupci v osmičce (osmičlenné semifinále pozn.), v juniorech dokonce 3 zástupci. Všechny kata týmy braly medaili. Z toho, co jsem stihl vidět, mě nejvíce překvapil svým výkonem Adam Zdobinský.

Můžeš nám prosím připomenout své úspěchy v disciplíně kata jednotlivci junioři (16-20) a senioři (21+) na ME JKA? Který z těchto úspěchů je pro tebe nejcennější a proč?

Junioři Senioři
2006 7. místo 2010 1. místo
2009 5. místo 2011 5. místo
2016 3. místo
2018 2. místo

J. Drobeček: Nejcennější je pro mě určitě stále zlatá medaile z Bochumi, z roku 2010, ale vážím si každé medaile.

Letos jsi spolu s Jakubem Kolkem a Adamem Zdobinským obhájil zlato v disciplíně kata tým muži, jak vnímáš vývoj vašeho týmu?

J. Drobeček: Myslím, že poslední dvě zlaté medaile jsou do jisté míry důsledkem výměny generací. Tradiční týmy, se kterými jsme se prali o vítězství, skončily a nahrazují je nové mladé týmy, kterým bude ještě chvíli trvat, než se prosadí. Druhá zlatá za sebou a třetí v seniorech celkově, k tomu máme 3 zlaté z juniorů a žádná další nebude. Všechno jednou končí a toto byl náš poslední společný šampionát.

Jak se budeš připravovat na ME ESKA, které proběhne v listopadu, a jaké plány máš v přípravě na toto ME ohledně reprezentace?

J. Drobeček: Soutěže ESKA jsou mírně odlišné od soutěží JKA a já přemýšlím, že se této soutěže zúčastním jen jako trenér. Koordinace soustředění a reprezentačních kempů je plně v kompetenci hlavní reprezentační trenérky, takže se především budu řídit jejími instrukcemi.

Text: Marie Prajzlerová
Foto: Jakub Kolek - www.jakubkolek.com

 

Japonská asociace karate (anglicky Japan Karate Association) je jedna z největších organizací Šótókan karate na světě (více než 100 zemí) a je také nejstarší organizací, která je v provozu od svého založení (v roce 1949) až do současnosti.

Historie

JKA založil roku 1949 Masatoši Nakajama a první trenér byl Gičin Funakoši. Nakajama v roce 1987 zemřel a JKA se začala rozpadat. Slavní trenéři jako Taidži Kase, Širai Hiroši, Masao Kawasoe, Mikio Jahara, Abe Keigo a ASAI Tecuhiko se od JKA odtrhli a založili své vlastní organizace. Od roku 2001 má JKA nové sídlo v Bunkjó v centru Tokia.

Zásady

JKA má za cíl studium, výuku a rozšíření karate v Japonsku i po celém světě. Další cíl je zlepšování veřejného zdraví a udržení zdravého sportovního ducha. Tento koncept byl založen roku 1956 svými instruktory. JKA je asociace všech stylů karate. Funakoši odmítal jakékoliv soutěže v karate. Nakajama klade velký důraz na původní hodnoty karate, ale soutěže karate bere jako součást karate.

Zdroj: cs.wikipedia.org